Kulturní Šunka

20 - Duna pt.2: Life of Paul

Jubilejní dvacátý díl věnujeme druhé části Duny, nebo jak jsme ji mimo řeč překřtili na remake Monty Pythonova Života Briana. Christian bude tentokrát do mikrofonu šeptat, až ho to samotného při kontrole nahrávky bude pálit více jak písek v močové trubici na Arrakisu, a Honza si maličko pospí a probrázdí na červu duny svých snů, když Christiana neprozřetelně vydráždí ke komentáři filmového soundtracku. Mimo pár zákulisních informací k technické stránce produkce, se také dozvíte, co se dá stihnout za 6 měsíců guerrillové války, když do toho šlápnete po Muad’Dibsku, nebo proč, když chcete rozpoutat vesmírnou genocidu, je dobré poslouchat maminku.

19 - Žijeme v simulaci?

V devatenáctém díle, jak už název napovídá, se budeme bavit nejenom o retro sbírce filmů z přelomu tisíciletí, ale také celkově o paralelách reality, herních simulací a virtuálních světů. Nejdříve doporučíme čtveřici tematických svázaných filmů pro vaše nezaplněné sci-fi večery (Dark City, The Thirteenth Floor, eXistenZ a Matrix) a poté si pokusíme trochu zapolemizovat nad otázkami typu: žijeme i my v simulaci? Jsme to nejlepší, co ve vesmíru vzniklo a vznikne? Žili dinosauři ve futuristické Dubaji a používali virtuální realitu? Vybrali by si giboni červený, nebo modrý banán? Proč vnímáme naše biologické schránky jako omezení pro vymanění se z případné simulace a co by potvrzení této teorie znamenalo pro společnost? Ve zbytku stopáže si doporučené filmové kvarteto rozebereme v detailu v návaznosti na koncept epizody, a i přes spoilery shrneme, proč je má cenu stále vidět. (Post epizodový nerd check: Quake 3 Arena vyšel v roce 1999).

18 - Napoleon Bon Appétit

Vzhledem k čerstvě oslavenému ročnímu jubileu Kulturní šunky si v úvodu osmnácté epizody uděláme menší ohlédnutí a shrnutí dosavadních statistik, abychom se ve zbytku stopáže mohli dosytnosti věnovat poslednímu filmu Ridleyho Scotta: Napoleon. Zhodnotíme, zdali má film vlastně cenu vidět, když nás do budoucna čeká nekrácená 4 hodinová verze na platformě Apple TV+, zabředneme do bahna historické věrnosti a naturalistické povahy válečného utrpení, zvedneme obočí nad toxickým vztahem mamánka Napoleona a jeho nevěrné Josefíny a posteskneme si nad vybledlou paletou barev současných historických dramat. Závěrečnou půlhodinu dílu poté věnujeme rychlému shrnutí dosavadní režisérské kariéry Ridleyho Scotta, vychválíme Dobrý ročník a zaskřípeme zuby nad posledním vývojem Alien universa. Veselé Vánoce a bon appétit.

17 - Worst Oppenheimer?

V sedmnácté epizodě nenaskočíme na marketingovou vlnu Barbenheimer a budeme se věnovat výhradně tomu méně výdělečnějšímu z dvojice: Oppenheimerovi Christophera Nolana. Poté co si projdeme pár zajímavých produkčních informací, zaujmeme diametrálně odlišná stanoviska začínající u překvapivě vlažného zážitku z IMAXu. Zatímco Honza bude převážně pět chválu a podotýkat, že film viděl pouze jednou, Christian bude pronášet soudy příkřejší než Výbor pro neamerickou činnost a doufat, že film uvidí právě pouze jednou. V druhé půlce ale víceméně nalezneme společnou řeč a shodneme se, že filmu by prospělo trochu nůžek, trochu srdce a trochu hororovější dramatizace. O tom jaká bomba na vás čeká v závěru, proč v kině nejíst a nechodit na záchod, kam dál povede SCU (Scientistic Cinematic Universe), a co má CGI společné s malými dětmi se už budete muset přesvědčit sami.

16 - Misery porn: Velrybí trojúhelník bangeru

Po delší odmlce se v šestnácté epizodě věnujeme žánru Misery porna, který pokud neznáte, tak vám celkem věrně popíšeme, proč se mu velrybím obloukem vyhnout. V připraveném formátu si zhodnotíme americký film Velryba, český Banger a koprodukční Trojúhelník smutku, jež vám každý dokáže alespoň částečně smazat dobré pocity z probíhajícího dne. Přes Honzovy fatfobické slovní hříčky a baterie chybně stupňovaných přídavných jmen se zdárně projíme přes klady i zápory jednotlivých filmů, oceníme jejich sporadický humor a novoty, abychom se v druhé kratší části mohli věnovat seznamu dalších žánrových doporučení. Úplným závěrem si pak společně popláčeme nad našimi prvními dětskými traumaty, za které většinou mohou animované filmy. Zdravíme z Ostrova vážek a Bažiny beznaděje.

15 - Star Trek: Picard (Resurrection?)

V patnácté epizodě si nejdřív uděláme krátký výlet do dětství a zavzpomínáme na Star Trek: The Next Generation, abychom měli reaktor připravený pro warp do hlavní náplně epizody: třetí sérii seriálu Star Trek: Picard. Nejdříve přiblížíme premisu děje, abychom se bez rušení mohli transportovat do děje a zaměřit naše kritické „fázery“ na staronové hlavní postavy, kde zcela novou kapitánskou posilu Honza v mžiku překřtí na Kapitána Debila. O kousek dále si oddechneme, že v seriálu chybí postavy napsané na sílu době, a po vzoru „neuvědomělého patriarchátu“ si projdeme od mužských postav k ženským, až nakonec skončíme i u androidů. Christian bude tentokrát s Honzou hodně polemizovat o tom, co je a co není dobře vyřešená část scénáře, na Bath’Lety ale nedojde, a vlastně se ukáže, že Honza v lecčems udělal dobře, když se první dvě série nepustil. Přesto bude ale poměr negativ a pozitiv nebývale vyvážený a na naše závěrečné hodnocení si budete muset počkat až do druhé půlky stopáže. So, hit the play button ensign and engage! Qapla!

14 - John Wick Chapter 4: Wicktorious Maximus

Ve čtrnácté epizodě si (překvapivě za střízliva) povídáme o posledním přírůstku do pomalu vařeného univerza Johna Wicka: John Wick Chapter 4. Zmíníme připravované spin-offy i pár zajímavých historek z natáčení, velkou část věnujeme připodobnění děje filmu k počítačovým hrám typu Hotline Miami, nasdílíme naše bezprostřední dojmy k citované popkultuře, celkem zamlaskáme nad over-the-top humorem, designově vypiplanými filmovými postavami,  scénami a choregrafií nejen bojů, ale hlavně také kamer. Zhruba v půlce pro jednou neocumláme pytlík Tomu Cruisovi, Peteru Jacksonovi, ani Keanu „Divadelně topornému prknu“ Reevesovi, ale Scottu „Killa“ Adkinsovi, který si pro nás film zaslouženě ukradl. Už jako tradičně v závěru zmíníme hudbu a kopneme si do Marvelu, a shodneme se na tom, že kdyby už žádný další John Wick nevzniknul, zůstaneme spokojeni.

13 - Žluklá příchuť filmových vesmírů

V naší dosud nejdelší epizodě si budeme klást otázku, proč si Disney nevytáhne hlavu ze zadku a nestrčí si tam všechny svoje filmové vesmíry. Jejich neustálé virální rozšiřování nám už totiž delší dobu způsobuje značné mrzení. Honza utne Christiana při přílišné snaze rozebírat teorii filmových barev, aby ho na sebe o kus dál nechal prásknout svoje nerdské komiksové začátky. Kromě Disneyho si pak uděláme také větší výlet do jiných filmových vesmírů, propadáků i překvapení, a zavzpomínáme si, jak jsme se s tímto konceptem vlastně původně seznámili, a jak by bylo někdy lepší, kdyby se tak vůbec nestalo (mluvíme o tobě, Alien vs. Predator). Dále se zastavíme na momentu hororů, a jeho found footage subžánru, a filmů Kevina Smithe, které nám kdysi odšpuntovaly zátku našich filmových úvah. v neposlední řadě se probrouzdáme apokalyptickou krajinou monster filmů a filmů Mártyho Řezníka, což je v podstatě jedno a to samé.

12 - Na Hromnice o film s časovou smyčkou více

Na druhý únor se tematicky zaměříme na kvalitnější filmy, hry a seriály, které do velké míry kopírují nestárnoucí klasiku Groundhog Day. O tomto „originálu“ se dozvíte pár zajímavostí ze zákulisí natáčení, jako například proč mají tento film rádi křesťané, nebo v jaké jeho kopii si zahrál scientologický Alfa samec malého vzrůstu. Díl se nese překvapivě v nekonfliktní atmosféře a tak kromě pár přátelských popíchnutí bude jediný, kdo to nakonec schytá trochu víc Adam Sandler a neumytí kulturisté, kteří chodí do kina přímo po tréninku.

11 - Avatar 2: Sullyovi jedou k moři

V návaznosti na náš vzpomínkový desátý díl pokračujeme čeřením podcastových vod hodnocením druhého Avatara. Úvodem se poněkud brodíme, vyslechnete si nevyžádaná doporučení na náštěvu více pražských kin, Christian bude opět slintat z Imaxu, Honza opět odhalí šokující twist ze soukromého života (je otec), a popřemýšlíme, co pan režisér plánuje se svým CGI týmem v budoucích letech. Oceníme především vizuál, charakterově propracovanějšího záporáka a atmosféru letních prázdnin, kam si Sullyovi s Jakem „mariňáckou gumou“ odskočili na dovolenou, aby se vyhnuli válečné vřavě, která přeci v podobných Disneyovkách nikoho nebaví. Proč by taky měla, když se přes dvě hodiny můžete koupat s vesmírnými murénami a plejtváky. Někde ta půlkou plavby nám začne u člunu slušně drhnout motor, a tak se aspoň vysmějeme konceptu recyklovaných scénářů a ledabyle zase olízneme pytlík Peteru Jacksonovi. Na závěr už dočista vaříme z vody a tak se dozvíte, co plánujeme v dalších dílech, pokud nám to lenost dovolí.